Filla Emil

Emil Filla byl velký český průkopník kubismu už v době svého studia na Akademii, kde na počátku 20. století převažovala zcela konzervativní výuka. Proto ji Filla ani nedokončil a pečlivým až téměř uměleckohistorickým způsobem zkoumal teorii a praxi rychle se rozvíjejícího malířství na Západě. Vycítil novou éru moderního umění a nastoupil svoji vlastní cestu za svobodou.

Ve 20. letech se věnoval ve své tvorbě především tématu zátiší, kterými navazoval na válečné období, kdy musel odejít do Holandska. Tam se jeho kubistické formy inspirovaly také starou holandskou malbou. Tehdy tvořil puristická zátiší, barevně minimalistická, kolážovitě poskládaná z velmi redukovaných tvarů. Zátiší, která vznikala až po první světové válce, překypují živočišností, radostí z barvy a tvarů, působí téměř hédonisticky. K nim patří rovněž Zátiší s kukuřičným klasem, v němž autor zapomíná na dogma kubismu a rozehrává v něm všechny vizuální chutě. Když s kubismem začínal, studoval každý obraz coby předlohu s kružítkem a pravítkem – ve 20. letech je ale Fillova malba uvolněná, virtuózní a mnohem senzitivnější než u jeho vzorů Picassa a Bruqua. Pokud použije expresi, vždy směřuje ke krásné formě.