František Drtikol - Krajina I

Detailní popis produktu

Nemožnost věnovat se během války fotografování si Drtikol vynahrazoval intenzivním kreslením. Zejména z let 1917 a 1918 pochází řada kvalitních kreseb tužkou a uhlem, navazujících na rozličné aspekty symbolismu. Drtikol se v nich zařadil do mytologického proudu umění z přelomu století s jeho touhou vrátit se k neznámým počátkům světa, ukázat vztah člověka a nebezpečných přírodních sil, uniknout z přízemní reality do mytického světa dávných bájí, kultů a mystérií, personifikovat tajemné vnitřní hlasy a psychické stavy.
Ve svých kresbách se Drtikol zabýval motivem děsu, úzkosti, strachu a závrati z nepoznaného, romantickými scenériemi vysokohorských štítů, bizarních skal, rozpadajících se tajemných hradů a údolí mrtvých. Odrážel se v nich nejenom obecný duch doby, ale i jeho vlastní hluboký zájem o mýty a o hledání pravého Boha.
Mezi motivy se často objevovaly symbolistické historické výjevy, krajiny a romantické pohledy na skály a kopce, které někdy připomínali tvary ženského těla. Kresbě Krajina I. dominuje velký kopec, se stromem na vrcholku, zcela jednoznačně připomínající obrovský ženský prs, trčící nad krajinou jako metafora Matky-Země i jako sexuální symbol. V krajinářské kompozici Drtikol nápaditě využívá motivů stromů a slunce k mimořádně působivému výsledku, dokonale spojujícímu dekorativnost formy se symbolickým mnohovýznamovým obsahem.

Literatura: Vladimír Birgus: Fotograf František Drtikol, Prostor Praha 1994, str.: 27-28.