František Drtikol - Studie

Detailní popis produktu

Před rokem 1925 se Drtikolovo, do té doby secesní dílo, radikálně proměnilo. Vnějškově se tato změna projevila tím, že si roku 1924 nechal zhotovit v dílnách Národního divadla v Praze rekvizity a dekorace jednoduchých geometrických tvarů, které se staly součástí jeho ateliérových figurálních kompozic. Zatímco v dekoracích i celkové obrazové kompozici se vedle kubismu a futurismu uplatňoval i konstruktivismus, ve vypjatých pózách modelek najdeme paralely s expresionismem a divadelním tancem.

Drtikol tak mohl realizovat svojí osobitou představu o fotografii aktu i o dekorativní syntéze secesního a kubistického tvarosloví, která dostala dodatečné slohové označení art deco, podle Mezinárodní výstavy dekorativního a průmyslového umění v Paříži roku 1925. Této výstavy se František Drtikol zúčastnil a o čtyři roky později byla v Paříži publikována reprezentativní kniha jeho aktů v edici s příznačným názvem Libraire des arts décoratifs.

Drtikol své výstavní fotografie téměř výhradně kopíroval ze skleněných desek formátu 24 x 30 cm a vedle mistrovsky provedených hnědých pigmentových tisků často vytvářel i bromostříbrné kopie. V jeho ateliérových fotografiích se nezměnily jenom dekorace, ale i samotné modelky. Nejedná se již o něžné dlouhovlasé víly či fatální ženy symbolismu, ale emancipované dívky s moderním krátkým účesem z velkoměsta dvacátých let minulého století ve stylu glamour.

František Drtikol je považován za nejvýznamnějšího představitele slohu art deco ve fotografii.

Literatura:
Vladimír Birgus: Fotograf František Drtikol, Prostor Praha 1994, str.:, 38-39.
Antonín Dufek: Fotografie dvacátých let, In: Dějiny výtvarného umění (IV-2), 1890- 1938 , Academia 1998, str.: 212.