Max Švabinský - Srpnové poledne

Detailní popis produktu

V žáru srpnového poledne se vznáší nad zralými, těžkými klasy obilného pole alegorická postava léta. Nevznesla se vlastně ještě, jen tančí jakoby na povrchu žitného pole, je mezi nebem a zemí, ale ne uprostřed, je šťastná, stále blíž k zemi než nebeské alegorii.
Polonahá napůl žena, napůl bohyně s obnaženými ňadry je „oděná“ v letním žáru pouze do větrem vzduté suknice, která však nic nezakrývá, ale naopak zcela nestoudně obnažuje dívčí klín, zahalený jen vrženým stínem. Ženská postava s věncem z obilných klasů ve vlasech odkazujícím na Bohyni žní má tvář zářící úsměvem obrácenou k divákovi.
V pravé ruce, vysoko ve víru tance zvednuté nad hlavou, drží další atribut žní – srp, a levou rukou si stíní obličej před poledním sluncem, které sálá skrz velké mraky umístěné na pozadí. Za pasem suknice má jako Bohyně úrody a hojnosti zastrčenou větvičku meruněk, symbolizující letní úrodu, ale také spásu a pravdivost. Z pod nohou alegorie Léta vylétla nad pole vyplašená křepelka, a jako emblém malíř připojil pod dívčiny nohy letní znamení raka.

Literatura:
Hana Frankensteinová, Max Švabinský, Praha 1949, str. 134.
A. Matějček: Max Švabinský, Popisný seznam grafického díla 1897-1923, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Praha 1923, str. 50-51.