Michael Wogelmut: Pohled na Prahu Karla IV, první známý pohled na Prahu

Detailní popis produktu

Tento grafický list byl primárně určený do publikace Schedel: Kronika světa, první vydání z roku 1493 v nákladu cca 700ks. Jako předloha sloužila zatím nenalezena kresba neznámého autora z doby před rokem 1420, před vypleněním Malé strany a Podskalí husity.
Dominantou listu jsou nové kamenné stavby Karla IV – Chrám sv. Víta a dostavba Pražského hradu, Karlův most a Nové město. Na pravé straně Karlova mostu věž hrádku Václava IV. na tzv. Břežské skále, tedy nad řekou na Zderaze, zhruba v místech dnešní Resslovy ulice. Vpravo od něj kostelík svatých Kosmy a Damiána, těsně vedle Emauzy. Pod jejich svahem je v gotické podobě kostelík Nejsvětější Trojice. Níže pak zástavba Podskalí. Vlevo od studně s vahadlem zaniklý kostel sv. Vojtěcha Menšího, který podle dochovaných pramenů existoval již před rokem 1230, jako farní je uváděn r. 1351. Stával někde na rohu Plavecké a Vyšehradské ulice, co je dnes dům čp. 1355 s restaurací U tří bojovníků. Okolní domy a domky jsou na vedutě nepoškozené, vidíme tedy zástavbu před rokem 1420, pak bylo celé Podskalí v bojích husitských Pražanů s vyšehradskou královskou posádkou Zikmunda vypáleno. Zikmund, který se svými žoldáky držel Pražský hrad a Vyšehrad, se po neúspěšném pokusu o dobití Vítkova (prameny uvádějí že přibližně 100 husitských obránců, vesměs střelců a cepníků, zahnalo na útěk 7.000 křižáckých jezdců, část z nich popadala se srázu) nechal 28. července za přítomnosti 24 českých a moravských šlechticů ve Svatovítské katedrále korunovat českým králem a o dva dny později křižáckou výpravu rozpustil. Zikmund sám se vrátil do katolické Kutné Hory a následovalo ho množství katolických a německých uprchlíků, mnozí z nich pokračovali dál do Německa, a tak se kresba předhusitské Prahy Karla IV dostala do Norimberku, kde podle ní byla technikou dřevořezu vytvořena tato grafika Prahy, na kterou se díváte. Zajímavostí je, že některé prameny udávali za autora Albrechta Dürera, který se učil a pak působil ve Wogelmutově dílně přibližně v té době, kdy tento dřevořez vzniknul. Důkazy ale chybějí, proto je jako autor uváděný majitel dílny a zaměstnavatel většího počtu rytců – Michal Wogelmut.

Praha se prostřednictvím tohoto grafického listu dostává do (ve své době) nejrozsáhlejší kroniky světa, popisující biblickou historii světa konče reáliemi 15. stol., a tím i nástup Karla IV na císařský trůn, čímž se Praha stává metropolí Svaté říše římské. Kronika světa, ve které byl tento dřevořez vevázaný, patří mezi první částečně necírkevní knížky, (církev si po několik málo desetiletí uzurpovávala právo užití knihtisku výhradně pro sebe), jako první popisuje v takovém rozsahu tehdejší reálie. Do dneška se v muzeích, knihovnách i privátních sbírkách dochovalo přibližně 700 výtisků kroniky (z nákladu cca 700ks latinského a 700ks německého vydání), řádově stejný počet bude i tohoto přes 600 let starého dřevořezem zpracovaného pohledu na Prahu Karla IV a krátkého období Zikmunda, před převzetím Prahy husity.

Odborně restaurováno, nekyselá pasparta, novodobý rám, muzeální UV antireflexní sklo. S případným přerámováním do Vámi zvoleného rámu a výběrem místa i samotným pověšením rádi poradíme.