Toyen - Královna

Detailní popis produktu

V druhé polovině své grafické tvorby, po druhé světové válce, se Toyen vymaňuje z volného obrazového doprovodu textu a knižní ilustrace jako takové. Vydává několik souborů svých grafických listů, nesvázaných, v doprovodu krátkých textů. Někdy přikládá svoji grafiku jen do několika číslovaných, tzv. prioritních výtisků publikace, jako volný signovaný a číslovaný grafický list v počtu několika málo, ale i přes 100 exemplářů.
Zde nabízená suchá jehla je završením grafické tvorby autorky, je jejím posledním grafickým listem, který vytvořila. Zobrazená královna na šachovnici, ověnčena vavříny, je Toyen samotná. Z vrcholu se na ni spokojeně dívá tetřev. Vidíme zde zkratkovitou vypovídající reflexi na život malířky, plný splněných i nesplněných plánů, život plný mnoha a nejenom erotických dobrodružství. Toyen dnes reprezentuje emancipovanou ženu, která už ve své době vstoupila mezi osobnosti světového surrealizmu, mezi jména jako Picasso nebo Miró. Na rozdíl od nich nepobyla mezi surrealisty “na skok”, ale do konce života. V kontextu platné členky světového surrealistického hnutí se po několik posledních let objevuje i na všech zahraničních výstavách, ve srovnání například s Fridou Kahlo zůstává pořád nedoceněná a ve všem co prožila pořád nepoznaná, pořád čekající na mnoha odhalení a překvapení. Prvním rázným krokem byla v roce 2000 do té doby největší retrospektivní výstava Toyen s obsáhlým katalogem – vše připravil Karel Srp, milníkem v poznání života pak kniha “Toyen. První dáma surrealizmu”, kterou v letech 2022-2024 napsala Andrea Sedláčková. I když popularita Toyen i její aukční výsledky stouply za posledních dvacet let násobně (ceny děl na deseti až dvacetinásobek) a kvalita malby nepochybně nezůstává v pozadí světových jmen, na výsluní uznání a popularity pořád ještě míří, z investičního pohledu určitě bude brzo atakovat aukční výsledky Fridy Kahlo, blížící se k deseti miliónům dolarů.

Toyen tuto grafiku vytváří k poslední výstavě za svého života, vychází i katalog, který je v prioritním vydání číslovaný stejně jako tato grafika. V této etapě svého plodného života už nemaluje, v průběhu několika let vytvoří ještě životopisný deník v podobě koláží. Stahuje se pak do ústraní svého bytu, kde ne o vodě, ale o whiskey (!) a chlebu rozjímá nad obrazy Štyrského a svými. V roce 1980 její životní příběh končí. Její dílo zůstává dodnes a zůstane i pro další generace.