Václav Špála - Zátiší s ovocem

Detailní popis produktu

Václav Špála se od poloviny dvacátých let až do své smrti představoval jako zavedený malíř převážně krajin, květinových a ovocných zátiší. Jeho obrazy se staly předmětem sběratelského zájmu nejširší veřejnosti a to platí prakticky až do současnosti. Špála si již během působení ve skupině Tvrdošijní uvědomil rostoucí zájem tehdejší moderní společnosti o jeho pestrobarevné kytice, krajiny a zátiší, kterým se téměř výhradně věnoval zejména ve třicátých a čtyřicátých letech, kdy produkoval velké množství obrazů přímo na zakázku. Z počátku vyměňoval své obrazy za potřeby denního života s krejčím, s holičem, měnil je za plátna a barvy. Postupně si však vybudoval váženou stálou klientelu ze známých osobností, politiků, lékařů a úředníků.
Kytice a ovocná zátiší Špála maloval nejenom proto, že se dobře prodávaly, ale pro samotnou radost z malování. Zátiší odpovídají souběžně malovaným krajinám, vyznačujícím se přesným prostorovým a barevným řešením. V barevné škále se opět uplatňuje modř, která často tvoří pozadí pro květinové nebo ovocné aranžmá pestrých barev včetně tradiční červené, žluté a zelené.
Pro Zátiší s ovocem (1939) si Špála pečlivě vybral a na modré misce a volně na stole seskupil červenožlutá jablka a zelenožluté hrušky. Na obraze nechybí ani modř na pozadí, charakterizující jeho krajiny z tzv. modrého období. Červenomodrý je i ubrus na stole. Jablko je symbolem plodnosti a jako prostředek poznání disponuje vší přitažlivou silou. Pro svou kulovitou formu je pojímáno jako obraz Země a pozemských tužeb. Pro svou vábivou barvu a sladkost se stalo symbolem smyslné dráždivosti a hříchu. Také hruška je sexuálním symbolem a symbolem lásky.


Literatura
Helena Musilová (ed.): Václav Špála, Mezi avantgardou a živobytím, Katalog výstavy Národní galerie v Praze, Praha 2005, str.: 42,45,49.