Vyšehrad

Detailní popis produktu

Václav Hájek z Libočan ve svém díle Kronika česká uvádí, že na Vyšehrad přenesl svoje sídlo Krok(mytická postava českých dějin, soudce či kníže kmene Čechů, otec kněžny Libuše) v roce 683. Po Krokově smrti nebyla jeho dcera Libuše jako vládce akceptována, proto vyslala posly, ať následují jejího koně, který jim najde jejich nového vládce. Poslové došli do vesničky Stadice, kde na poli oral s párem volů Přemysl. Kůň se u něho zastavil a tak poslové poznali, že to je jejich budoucí vládce. A pak Přemysl po boku Libuše usedl na trůn a společně s Libuší vládl českému lidu. Na památku toho, že byl povolán z pole, byl nazván Oráč a stal se 4. českým vládcem (podle pověsti).

Další z vyšehradských pověstí se váže k rytíři Horymírovi a jeho koni Šemíkovi, Šemík zachránil Horymírovi život přeskočením hradeb skokem rovnou do Vltavy. Horymír se zachránil, ale statečný Šemík uhynul.

První reálně doložená písemná zmínka o Vyšehradě je nápisem na rubové straně denárových mincí z roku 1006. Od roku 1070 se Vyšehrad stal sídlem prvního českého krále Vratislava II a tím je přibližně o 100 let starší jako Pražský hrad. Roku 1420 Vyšehrad dobili husité, vypálili jej a strhli hradby proti městu. Vyšehradská skála a okolí pak žilo životem městské čtvrti až do poloviny 17. století, kdy byla zahájena výstavba raně barokní citadely - z tohoto období pochází zde prezentovaný mědiryt - pohled na pevnost Vyšehrad - originální grafický list z roku 1653, s mostem přes Vtavu a dalšími stavebními úpravami, které byli jenom zčásti realizované. Pevnost byla zrušena roku 1866, a tím definitivně končí historie Vyšehradu jako strategicky exponovaného pevnostního útvaru na jižní straně Pražské kotliny.